Nájem bytu je díky zvýšené právní ochraně někdy označován za tzv. chráněný vztah.
Podstatou tohoto označení je skutečnost, že v řadě případů jsou práva nájemce široce upravena přímo zákonem, aby nedocházelo ke zneužívání postavení pronajímatele, který je jinak v daném vztahu často ve výhodnější pozici.
Práva a povinnosti nájemce i pronajímatele jsou ve většině tzv. kogentně upraveny zákonem, což znamená, že se od takové zákonné úpravy nelze (zejména v neprospěch nájemce) odchýlit prostřednictvím odlišného smluvního ujednání.
Podnajmout byt jiné třetí osobě, jestliže v něm nájemce sám trvale nebydlí, je nájemce oprávněn pouze po písemném souhlasu vlastníka (pronajímatele). V opačném případě je možno takové jednání považovat za hrubé porušení povnnosti nájemce, pro které je možno nájemci udělit výpověď.
I stavební úpravy či rekonstrukce podléhají souhlasu pronajímatele.
Základní povinností nájemce je pak povinnost hradit sjednané nájemné a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.
Nájemce má na druhé straně vůči pronajímateli nárok na zajištění nerušeného užívání pronajatého bytu.
Pronajímatel je tak povinen udržovat byt v řádném stavu s výjimkou drobných oprav či úprav, za jejichž provedení odpovídá nájemce.
Více o obsahu nájemního vztahu v kapitole Nájem.
Pořízení či změna bydlení je ve většině případů poměrně složitou a právně nikoli zcela jednoduchou záležitostí.
I proto doporučujeme vždy konzultovat veškeré kroky spojené se získáním nebo změnou bydlení s právníkem, který je v rámci jednání a při přípravě nezbytných právních dokumentů schopen s odbornou péči chránit vaše zájmy a na základě svých zkušeností účinně reagovat na konkrétní specifika vašeho případu.
Takovou konzultací si můžete v řadě případů ušetřit nejen mnoho starostí a bezesných nocí, ale především tak můžete ochránit vaše peníze, o které je při neodborné realizaci podobných transakcí velmi jednoduché přijít.