Každý zájemce o družstevní bydlení by si měl být vždy nejdříve vědom základní a právně specifické podstaty takového bydlení.
Družstevní byt je totiž ve vlastnictví družstva (proto také označení "družstevní" byt) a příslušnému družstevníkovi vzniká k danému bytu pouze právo nájmu.
Družstevník tak nemůže byt prodat ani s ním jinak volně nakládat. Družstevník je případně pouze oprávněn na jiného převést svůj družstevní podíl v družstvu, s nímž je spojeno právo k nájmu takového bytu.
I z těchto důvodů bývá také nabídka družstevního bydlení v některých případech cenově nižší oproti nabídce bydlení v osobním vlastnictví.
V případě družstevního bydlení je tedy předmětem převodu výhradně družstevní podíl v družstvu.
Zde je potřeba také důrazně upozornit na skutečnost, že ze zákona dochází při převodu družstevního podílu automaticky k převodu nejen nájmu konkrétního družstevního bytu, ale i všech práv a povinností s tím spojených, včetně dluhů převodce vůči družstvu.
S ohledem na výše uvedené je možno srovnat, že narozdíl od bytu v osobním vlastnictví, kdy se stáváme skutečnými vlastníky bytu, se v případě družstevního bydlení stáváme pouze členy družstva a nájemci příslušného družstevního bytu.
V případě koupě družstevního podílu se však družstevník (narozdíl od běžného nájmu) především stává členem družstva, tudíž má i vliv (byť často možná menšinový) na rozhodování a fungování družstva a tedy i na správu družstevního bytu, který daný družstevník užívá.
Zde je pak též vhodné uvést, že v případě nájmu družstevního bytu členem družtva se na takový nájemní vztah nepoužijí obecná ustanovení občanského zákoníku o výpovědi nájmu.
Pokud se družstvo rozhodne (resp. jeho členská schůze) na prodeji bytů, má nájemce (družstevník) ze zákona výhradní právo na odkoupení "svého" bytu.
V řadě případů pak bývá také následně z rozhodnutí družstva a po uhrazení závazků daného člena vůči družstvu realizován odprodej jednotlivých družstevních bytů do vlastnictví jejich nájemců-členů družstva, a to i téměř či zcela bezplatně.
U družstevního bytu může být problematická i jeho stavební úprava či rekonstrukce, neboť k této musí dát vždy souhlas družstvo jako skutečný vlastník daného bytu.
Ze stejného důvodu není družstevník oprávněn bez dalšího pronajmout družstevní byt, neboť družstevník je z titulu svého členství v družstvu pouze nájemcem daného bytu.
Z výše uvedeného je patrné, že družstevní bydlení v sobě nese oproti bytům v osobním vlastnictví některá omezení, která v mnoha případech snižují možnost dispozice s takovým bydlením.
Řada hypotečních bank i stavebních spořitelen však již nyní poskytuje úvěry i na koupi družstevních podílů, avšak tyto úvěry je většinou nutno zajišťovat zástavou na jiné nemovitosti, ručením nebo je (zejména v případě tzv. předhypotečních úvěrů) potřeba splnit některé další specifické podmínky. Vždy je tedy vhodné se dostatečně dobře u poskytovatelů úvěru informovat, zda a za jakých podmínek jsou ochotni poskytnout na koupi družstevního podílu úvěr
Při pořízení družstevního bydlení je tedy vhodné dostatečně zohledňovat veškerá specifika takového bydlení, která mohou výrazně ovlivňovat jak kupní cenu, tak i kvalitu daného bydlení.
Vždy lze také doporučit, aby zájemce při zvažování koupě bral v potaz i další faktory, které mohou mít vliv na výslednou kvalitu a využitelnost takového bydlení.
Jedná se především o následující předpoklady, které je vhodné zvážit:
Pořízení či změna bydlení je ve většině případů poměrně složitou a právně nikoli zcela jednoduchou záležitostí.
I proto doporučujeme vždy konzultovat veškeré kroky spojené se získáním nebo změnou bydlení s právníkem, který je v rámci jednání a při přípravě nezbytných právních dokumentů schopen s odbornou péči chránit vaše zájmy a na základě svých zkušeností účinně reagovat na konkrétní specifika vašeho případu.
Takovou konzultací si můžete v řadě případů ušetřit nejen mnoho starostí a bezesných nocí, ale především tak můžete ochránit vaše peníze, o které je při neodborné realizaci podobných transakcí velmi jednoduché přijít.